Z deníku srubu

Je tomu už tři týdny, co jsme byli naposledy na srubu. Všichni mají moc práce, nebo jsou různě polámaní a zasádrovaní.

Zato tento víkend vyráží nečekaně silná sestava úderníků (dokonce i Ráďa). Stýček Sam je dohuštěn, načerpán, opláchnut a plně obsazen.

Má ale taky bohužel sjetou gumu, na co nás policajti v Tišnově v Předkláštěří za 400,Kč upozorní. Bestie, všimli si.

Ten den nám ovšem přináší ještě jedno nemilé překvapení.

Autoplachta, kterou jsme minule v šeru večera pracně upevnili, aby nám náš srub nehnil, je pryč.

Prostě to někdu uboze, suše, bezohledně uřezal. Bídák jeden!

Hajzl!

To není vůbec funny!

Nevím jak ostatním klukům, ale mně se toho dne začínalo pracovat velmi špatně.

Hannes se dnes rozhodl pro natření srubu vyjeťákem, což mu zaplnilo celej den. No není divu! Vyrobit lešení a pak ještě žebřík!

To Pan Rybička se dal dneska na leštění. A vzal to dost zhurta. Celej den jel jak divej. V dohledu snad nezůstala neohoblovaná kláda. Paráda!

My ostatní jsme dodělávaly zbytky z minule. Dosadili jsme další macíky (Ráďa), usazovali překlady (to převážně Vilda) a samozřejmě všechno pěkně pajcovali vyjeťákem a nakonec to všechno střístovkovali dohromady.

Pan Lešení pracuje na žebříku.

Pan Žebřík pracuje na žebříku!

Ještě poslední měření a ladění a hurá dom.

To ještě netušíme, jak hustá mlha padla na okolní Vysočinu. Ta by se snad ani krájet nedala. No, ale přežili jsme.